had, -a m. 1. beznohý plaz protáhlého těla: žáby, hadi a štíři; h. ho uštkl; syčet, svíjet se jako h.; hladký jako h.; h. z ráje, přen. něco lákavého, svůdného, ale s neblahými důsledky; přen. (o něčem úzkém, dlouhém, vinoucím se:) nekonečný h. průvodu, vozů; lesklí hadi kolejnic; hadi plamenů; být jako h. úlisný; lstivý, hřát (si) hada na prsou zahrnovat přízní někoho, chovat se přátelsky k někomu, kdo se ukáže jako falešný; zool. hadi řád plazů Serpentes 2. mytol. domácí h., h. hospodáříček šotek pro štěstí 3. zlé, trýznivé myšlenky, mučivý pocit: h. nedůvěry; h. žárlivosti; h. závisti; nasadit někomu hada vzbudit v někom podezření, znepokojení 4. nadávka zrádnému člověku: ty hade (jedovatý)!; had, -u m. (6. j. -u) 1. tech. trubka stočená tak, aby se do určitého prostoru vešla co největší její délka: topný, chladicí h. 2. hist. polní dělo menší ráže ze 16. stol.; zdrob. hádek v. t.