hala, -y ž. (z něm. driv. fr.) 1. prostorná místnost budov, zprav. veřejných; dvorana: hotelová h.; nádražní h.; stav. velký, krytý prostor s viditelnou nosnou konstrukcí velkého rozpětí: tovární h.; sportovní h. 2. větší, zprav. obytná předsíň: h. ve vile; zařízení haly; — halový v. t.