halucinace, -e ž. (z lat.) smyslový vjem osoby chorobně dráždivé, vznikající bez zevních podnětů čidel, pokládaný však tou osobou za skutečný; smyslový klam; přelud, vidina: mít zrakové, chorobné h.; propadnout h-ím; halucinační příd.: h. stav; h. noc; → přísl. halucinačně: vidět h.