hanlivý příd. hanící, hanobící, potupný: h. spis; h-é slovo; h. popěvek; h-é jméno; h-é tvrzení; h-á nadávka; jaz. h. význam slova pejorativní; → přísl. hanlivě: mluvit o někom h.; jednat h. s někým; → podst. *hanlivost, -i ž.: h. tvrzení je zcela zřejmá