hermetický [-ty-] příd. (z lat. podle eg. mytického vědce Herma Trismegista) 1. neprodyšně uzavřený, neprostupný (pro vzduch); vzduchotěsný, neprodyšný: h. obal, uzávěr; h-á pec; h-á zeď 2. kniž. expr. naprosto odlučující, oddělující: h-é uzavření společnosti; h-á blokáda naprostá 3. kniž. řidč. přístupný jen malému okruhu zasvěcenců: h-é prostředí; h-é vědy tajné; filos., náb. h-á filosofie synkretismus řecké nauky náboženské a filosofické s náboženstvími a kulturami orientálními; filosofie obvykle uzavřená širšímu okruhu lidí; → přísl. hermeticky: h. uzavřít, obalovat, odloučit; → podst. hermetičnost, -i ž.