heslo, -a s. (2. mn. -sel) 1. smluvené poznávací znamení, poznávací slovo: předávat si h.; opatřit rukopis heslem; vkladní knížka na h.; voj. slovo sloužící k vzájemnému zjišťování osob, stráží, hlídek ap.; (ve spojovací službě) smluvená věta, slovo n. šifra, kterou se příjemci přikazuje splnit předem stanovený úkol n. jíž se hlásí jeho splnění: h. a ozev 2. slovo n. podoba slova, pod kt. jsou zařazeny výklady v slovníku, pod kt. se něco hledá v rejstříku, v katalogu; výklad o významu slova v slovníku; heslový odstavec: hledat h. v slovníku; hledat něco pod jistým heslem; index hesel; rejstřík obsahuje asi tisíc hesel; – výstavba hesla (v slovníku) 3. vůdčí myšlenka, zásada; slovní vyjádření této myšlenky; průpověď: politické h.; revoluční bojové h. "Proletáři všech zemí, spojte se!"; odborářské h. "Být hospodářem na svém pracovišti"; razit programové h.; provolávat mírová hesla; h. jeho života; h. básnické sbírky motto: hanl. módní hesla; frázovitá hesla 4. (k čemu) vybídnutí, výzva, povel: h. k boji; h. k pranici; h. k návratu †5. nápověď, narážka: přeslechnout h. spoluherce; h. pro milence; → expr. zdrob. heslíčko, -a s. (6. mn. -ách)