historik, -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) (historička, -y ž.) (z řec.) 1. badatel v historii; dějepisec: náš přední h. František Palacký; h. umění; literární h. 2. učitel n. studující dějepisu; dějepisec: nedostatek zeměpisců a h-ů v školské službě *3. malíř historických obrazů (Ner.)