hláskosloví, -í s. jaz. nauka o hláskách po stránce fonetické, tj. článkovací a sluchové, i po stránce významové; v širším smyslu vůbec nauka o zvukových prostředcích jazyka; -slovný příd.: jaz. h. zákon; h-é změny; → přísl. -slovně: h. se změnit