hlídač, -e m. (živ.) (hlídačka v. t.) kdo hlídá; strážce: noční, denní h.; tovární, polní h.; h. trati; svědomitý, špatný h.; dát někomu někoho za h-e; psi, ti věrní h-i; — hlídač, -e m. (neživ.) tech. automatické pojistné zařízení signalizující nebezpečí poruchy: h. mazání, žhavení; zapalovač s h-em