hlahol, -u m. (6. j. -u) 1. směsice zvučných a zprav. veselých hlasů; hluk, halas: h. děvčat na hřišti; bujarý h. studentů 2. hlučný zvuk zpěvu, hudby ap.: h. zvonů; h. trub; h. veselé písně; mysl. lovecké h-y slavnostní vytrubování při lovu n. honu, fanfáry; – H. jm. zpěváckého spolku 3. hlučná řeč: bodrý h. †4. řeč, jazyk: český h.; cizí h. †5. slovo (Pal.)