hlasivka, -y ž. (2. mn. -vek), zprav. mn. hlasivky pružné vazy v hrtanu, jejichž kmitáním při výdechu vzniká (lidský) hlas, vazy hlasové: napínat, povolovat h-y; ♦ mít dobré, silné h-y křičet; uplatňovat svůj hlas