hledati ned. 1. (co, koho; †čeho) snažit se nalézt, získat; pátrat (po čem): h. založenou knihu; h. ve skříni; h. důležitý citát v knize; h. pomoc; h. nocleh; h. zaměstnání; h. útěchu v knihách; h. si štěstí jinde; zboží marně hledá kupce není o ně zájem; byl hledán (zř.) vyhledáván, oblíben a zván: h. práva (zast.) dožadovat se, zvl. žalobou: ♦ h. dříví v lese nevidět, co je zřejmé: h. včerejší den chodit bez cíle, bloumat; vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá (přísloví), kdo hledá, najde (přísloví): expr. kdyby za dne s lucernou hledal kdyby se namáhal co nejusilovněji 2. (co v kom, čem) domýšlet se, tušit, nadít se (čeho do koho): nebyl by v něm hledal hrdinu; kdo by v tobě hledal tolik síly; nikdo v tom nehledal nic zlého †3. snažit se, pokoušet se, usilovat o něco, hledět: hledal získat; hledal se zmocnit vlády 4. v hovor. spoj. mít, nemít někde co h. pohledávat 1: já už tady nemám co h.; — hledati se ned. (s čím) namáhat se s nalezením něčeho: nehledej se s těmi papíry ○ předp. do- se, na- se, o-, po-, pro-, pře-, s-, vy-; shledati, → nás. hledávati, hledávati se ○ předp. v. hledati kromě na- se