hlediště, -ě s. (2. mn. -šť) 1. prostor pro diváky v divadlech, biografech, arénách, na sportovních hřištích ap.: vyprodané, naplněné, přeplněné h.; h. sálu; sedadla uprostřed, v pozadí h.; dívat se z h.; hluk obecenstva v h-i; přen. diváci: bouřlivý potlesk h. †2. řidč. místo, z něhož se hledí, stanoviště: vrchol hory byl z našeho h. nedozírný (Kosm.); stráže na vysokých h-ích (Čech) †3. hledisko: z h. budoucnosti (Her.), nová h. (Jir.)