hlubina, -y ž. hluboké místo, místo ležící v hloubce, ve velké vzdálenosti od povrchu; velká vzdálenost směrem dolů; hloubka: mořské h-y; h-y země, oceánu; největší h. řeky; bezedná h.; vykopej pod kamenem takovou h-u, jako je kámen vysoký (Něm.), ležel 15 let v h-ě žaláře (Vanč); – třicetisáhová h. (Herrm.), přen. h. lesů; kniž. h-y věků; h-y očí; h-y národa; h. českého života; rozechvěná do hlubin duše; vnikat do hlubin vědy; h. bezpečnosti zdroj, pramen úplné jistoty; víra, horn. podzemní důlní dílo; hlubinný důl; H častý název dolů; → zdrob. hlubinka, -y ž.