hmožditi ned. (3. mn. -í) *1. (koho, co) trápit, mořit, týrat: zvíře hmožděné v kleci (Ner.), h. svou obraznost (Čech) †2. (co) mačkat, drtit: h. tabák (v hlavičce dýmky) (Jah.): — hmožditi se ned. (s čím; řidč. čím; ~) namáhavě, s námahou, těžce něco dělat, s něčím se mořit, trápit, lopotit: h. se s otvíráním vrat, s kufry; h. se vytahováním klíče ze zámku; h. se na poli; těžce se h. ○ předp. na- se, po-, z-, → nás. hmoždívati se (o) bez předp.