hmyz, -u m. (6. j. -u) drobní živočichové s článkovaným tělem a s chitinovým krunýřem (např. mouchy, včely, brouci, motýli); řidč. jedinec z nich: bzukot hmyzu; ošklivý, jedovatý, nečistý h.; prášek proti hmyzu; setřást s oděvu odporný h.; – zašlápnout protivný h.; přen. hanl. (o nepříjemném člověku:) zbavit lidskou společnost odporného hmyzu; lidský h.; zool. třída členovců Insecta: blanokřídlý h.; rovnokřídlý h.; zdrob. *hmyzek, -zku m.: a tu v trávě, a tu v kvítí křídlatý se h. svítí (Erb.); expr. *hmyzeček, -čku m.