hníti ned. (1. j. hniji, rozk. hnij, min. hnil, podst. hnití, přech. přít. hnije) 1. (o ústrojných hmotách) rozkládat se, být v rozkladu: brambory hnijí; zelenina, ovoce hnije; spadané listí hnije; tkáň hnije; zápach hnijící krve; okraje ran hnily; zhrub. h. v zemi, v hrobě; přen. h. vnitřně mravně se kazit; politika hnijícího imperialismu; ♦ ryba hnije od hlavy (pořek.) chyba začíná zprav. ve vedení; 2. expr., často zhrub. žít v nečinnosti; zahálet: h. doma za pecí; h. za živa (ps. též zaživa); h. až do poledne spát; nehnij tak dlouho ○ předp. na-, o-, pod(e)-, pro-, s-, u-, vy-, za-