hnízdo, -a s. (6. j. -ě) 1. místo n. stavba, kt. si pták upravuje n. tvoří k ochraně vajec a mláďat: vlaštovčí, vrabčí h.; plést si h.; snášet na h.; sedět na hnízdě; vybírat (ptačí) h.; přen. mít na hlavě vrabčí h. rozcuchané vlasy, rozcuchané h. šedin (Maj.) 2. místo, v němž někt. jiní živočichové vychovávají své potomstvo: myší, veverčí h.; vosí h.; mít své h., založit si své vlastní h. svou domácnost; ♦ ob. píchnout (zř. šťouchnout, Něm.) do vosího hnízda velice někoho pobouřit, silně popudit, být z dobrého hnízda z dobré rodiny; zhrub. dělat do vlastního hnízda mluvit proti sobě, ve svůj neprospěch, hanobit sám sebe n. okruh svých blízkých, spát jako v hnízdě teple, pohodlně; sedět v teplém hnízdě být dobře zaopatřen, posadit někoho do teplého hnízda dobře zaopatřit; najít h. prázdné nikoho nenajít; vyhrat celé h. chytnout všechny účastníky, spoluviníky, zeměd. umělé h. kukaň, posada 3. celkový počet mláďat najednou vržených n. vylíhlých: h. podsvinčat, králíků; h. křepeliček; h. housenek 4. co nějak hnízdo připomíná (tvarem nebo nahloučením): geol. uzavřený menší výskyt hornin n. nerostů v jiné hornině; text. vadné místo ve tkanině, kde je několik osnovních nití zpřetrháno a nevyvázáno; stav. špatně vybetonované místo v betonové konstrukci, kde je shluk kamenných zrn bez cementové malty; jaz. h. slov skupina slov uváděná pod společným heslovým záhlavím v slovníku; těl. slang. vis závěsem o nárty (obličejem dolů), zprav. na kruzích n. na hrazdě 5. expr. malé, zapadlé, odlehlé místo: ublácené venkovské h.; zapadlé, zastrčené h.; maloměstské h.; skalní h. (o hradu) 6. skrýš, úkryt, pelech: loupežnické h.; h. rebelů; přen. h. vzpoury; h. neřestí, kacířství; voj. h. odporu; kulometné h. opevněné postavení kulometu s jeho obsluhou; h. raněných místo na bojišti chráněné před palbou, v němž se shromažďují ranění; → zdrob. hnízdečko, -a (6. mn. -ách), *hnízdko, -a s. (Slád.)