hnusný příd. budící hnus; odporný, ošklivý, ohavný, odpuzující: h. zápach; h-á ropucha; h-á lež, domýšlivost; h. zločin, výmysl; h. zrádce; → přísl. hnusně: h. mluvit; h. klamat lid; h. někoho obelstít; h. otrocký; hnusno řidč.: je mi z toho hnusno; bylo h. se na to dívat; → podst. hnusnost v. t.