hořčice, -e ž. 1. jednoletá bylina s laločnatými listy a s hrozny žlutých květů, pěstovaná pro olejnatá semena; bot. rod Sinapis: h. bílá; h. rolní 2. pochutina vyráběná ze semen hořčice bílé a z růz. přísad: párky s h-í; estragonová, kremžská h.