hodně přísl. k hodný 1. vyjadřuje velké, značné množství; mnoho (op. málo): h. sněhu, trávy; bylo tam h. lidí; mít h. peněz; přát h. úspěchů; nahnat někomu h. strachu; piš mi h. (ob.); toužila, aby jen h. měli (Rais) tj. majetku, bylo už h. na podzim; (při 2. stupni) mnohem, o mnoho, značně: byl h., o h. starší než ona; h., o h. větší než tento krajíc 2. vyjadřuje velkou intenzitu, velkou míru vlastnosti; velmi, velice, značně (op. trochu, málo): h. velký kus chleba; h. horký čaj; h. brzo; h. často; h. hlasitě něco říci; h. se už setmělo †3. vhodně, oprávněně, náležitě (op. nehodně): učiním h. a spravedlivě, půjdu-li jí (pravdy) hájit (Jir.), círk. přijímat h. platně