hojivý příd. k hojiti; hojicí, uzdravující, léčivý: h-á mast, bylina; h. lék, účinek; h-á moc, síla; h-é vlastnosti; přen. h. klid; h-á slova; bot., zahr. h-é pletivo vznikající na poraněném místě rostliny; → přísl. hojivě: h. působit; → podst. hojivost v. t.