holismus [-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z řec. zákl.) filos. idealistický směr (zejm. biologický) založený na principu jednoty a vzájemné souvislosti, zdůrazňující prvotnost a neredukovatelnost celku vzhledem k částem a pokládající celek za něco vyššího, někdy i v mystickém smyslu