holohlavý příd. 1. mající holou, lysou hlavu; lysý, plešatý (op. vlasatý): h. člověk 2. jsoucí s nepokrytou hlavou; prostovlasý: h-é děvče; h-í chlapci: → podst. holohlavost, -i ž.; holohlavec, -vce m. hanl. holohlávek: starší muž, h.; holohlávek, -vka m. (mn. 1. -vkové, -vci, 6. -vcích) holohlavý člověk: lesknoucí se hlava h-ova