holoubě, -te s. 1. holubí mládě: vyvedená h-ata; nadívané h. 2. nář. puchýř, mozol: mít nohy plné h-at (Herrm.); → zdrob. holoubátko, -a s. (6. mn. -ách): expr. pojď, děťátko, h. (Ner.)