holubník, -u, -a m. (6. mn. -cích) budka n. posada upravená pro chov a hnízdění domácích holubů: dát holoubata do h-a pod střechou na půdě; ob. nemocnice je jako h. stále někdo přichází a odchází, vyletět jako z h-a (ob.) předčasně nezdvořile, až bezohledně odejít; dělat si ze zaměstnání h. kdykoli si přijít n. odejít; chodit do školy, zkoušek jako do h-a nepořádně a nepřesně: tady není žádný h. zde musí být pořádek: → zdrob. holubníček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)