honitba, -y ž. (2. mn. -teb) 1. honění, lovení zvěře; honba, hon, lov: mít, dát povolení k h-ě; plašit zvěř h-ou; h. se nám stala zábavou; přen. h. oblaků 2. mysl. soubor pozemků s právem k provozování myslivosti; revír: najmout (si) h-u; polní, lesní, vodní h.; h. uzavřená, volná; h. společenstevní, vlastní, družstevní, obecní; prohledávat h-u; hranice h-y