honosný příd. 1. takový, že se jím lze honosit, jevící, prozrazující něčí domýšlivost, pýchu; okázalý, skvělý, nádherný: h. dům, chrám, podnik; h. nábytek, majetek; h. kroj, oděv; h-á vazba knihy; h-á slavnost, hostina; h-á řeč, fráze; h. tón, sloh, vkus; h. název, titul; h. vzhled; h-é sny 2. honosivý: h-á žena, společnost; h-é město; h-á povaha, mysl; → přísl. honosně: h. zařídit, obléci; h. mluvit, nazývat; h. pohlédnout, vypadat; → podst. honosnost, -i ž.: h. paláce; měšťanská h.: říci bez h-i