horňák, -a m. (6. mn. -cích) (horňačka, -y ž.) nář. 1. obyvatel horských krajů n. horního konce vsi, osady ap.: drsný, otužilý h.; (u strašlivých skal Margity a Běsné ve Váhu) nejeden h. utonul (Jir.): ty si vezmeš h-čku (Preis.) 2. lid. název pro někt. druhy zvěře n. ptactva (horského zajíce, sýkoru); — Horňák, -a m. (Horňačka, -y ž.) 1. obyvatel horských oblastí v Bílých Karpatech na moravsko-sloven. pomezí, Moravský Slovák z okolí Velké nad Veličkou †2. obyvatel Horní země, tj. bývalých severních Uher, dnešního Slovenska (Koll., Něm.)