horizontální (*horizontálný) příd. (z řec.) vodorovný (op. vertikální): h. poloha; h. směr, h. rychlost vpřed i vzad: tech. h. obráběcí stroje jejichž nástroj se při obrábění pohybuje zprav. vodorovně, vodorovné: h. fréza, obrážečka, pila, vyvrtávačka; geom. h. promítání; geol. h. posun; fyz. h. směr, svítivost; motor. h. karburátor s vodorovně umístěným přívodem paliva; horn. h. těžení při němž se užitkový nerost odváží ve směru přibližně vodorovném; → přísl. horizontálně: h. se pohybovat, šířit; dělit, třídit h.