horliti ned. (3. mn. -í) 1. (zač; pro koho, co; proti komu, čemu; oč) důrazně, se zaujetím projevovat své názory, přesvědčovat jiné ve prospěch někoho, něčeho n. proti někomu, něčemu; zaníceně, horlivě bojovat, zasazovat se, stavět se za někoho, něco: h. za nový řád; h. pro právo; h. o zachování Rakouska (Havl.): h. proti alkoholismu brojit: h. proti neukázněným chodcům 2. (na koho, co; nad čím; ~) projevovat svou nelibost nad někým, něčím; hubovat: h. na nepořádek, na lajdáky; h. nad poměry, nad nedostatky; h. na špatnou práci; "zas přicházíš pozdě", horlil ○ předp. roz-, roz- se, → nás. horlívati (o) bez předp.