horlivý příd. k horliti 1. velmi snaživý; zanícený, přičinlivý: h. pracovník; h. zastánce práva; být h. v něj. činnosti 2. se zanícením konaný: h-á činnost: h-é přesvědčování; → přísl. horlivě: h. pracovat, přesvědčovat; → podst. horlivost, -i ž.
horlivý příd. k horliti 1. velmi snaživý; zanícený, přičinlivý: h. pracovník; h. zastánce práva; být h. v něj. činnosti 2. se zanícením konaný: h-á činnost: h-é přesvědčování; → přísl. horlivě: h. pracovat, přesvědčovat; → podst. horlivost, -i ž.