Hornoněmec, -mce m. Němec mluvící někt. hornoněmeckým nářečím; hornoněmčina, -y ž. řidč. horní němčina; hornoněmecký příd.: h-á nářečí; jaz. h-é posouvání (souhlásek) kt. odlišilo horní němčinu od dolní němčiny, tzv. druhé, → přísl. hornoněmecky