houština, poněk. zast. huština (Svět., Staš., Hol.), -y ž. hustý porost keřů, stromů n. rostlin vůbec; houští: lesní h-y; h-y šípkových a malinových keřů; prodírat se h-mi; přen. h. chlupů na hrudi; h. lidí; h. myšlenek spleť, → zdrob. houštinka, -y ž.