hovor, -u m. řeč, rozmluva: přátelský h.; nit h-u; h. se točil kolem hospodářství; h. přešel na jinou kolej; vést, zavádět h.; zabrat se v h., do h-u; nikomu nebylo do h-u; h-y s občany forma besed organizovaných národními výbory, jejich orgány ap.: přen. hravý h. vln; pošt. rozmluva telefonem: h. obyčejný tříminutový, pilný, bleskový, tísňový; h. místní, meziměstský, státní; služební h.; → expr. zdrob. *hovorek, *hovůrek, -rku m.