hrábě, hrabí ž. pomn. (mn. 3. hrábím, 6. hrábích, 7. hráběmi) ruční nářadí na hrabání: ženy s h-mi na ramenou; shrabovat seno h-mi; dřevěné, železné h.; → zdrob. hrabky (*hrábky, Mrš.), -bek, hrabičky, -ček ž. pomn.