hrábnouti dok. (min. -bl, podst. -bnutí) k hrabati 1. (čím; kam) zarýt, prudce sáhnout do něčeho, ponořit něco do něčeho: kůň hrábl kopytem; pes hrábne packou, h. nožem do hrnce se sádlem; h. do pytle se zrním; h. sběračkou do kotle, h. do kláves; h. si (rukou, prsty) do vlasů zajet si 2. expr. (po čem) prudce sáhnout, hmátnout po něčem: povstal a hrábl po klobouku ○ předp. v. hrabati