hrot

, -u m. (6. j. -u, -ě) ostrý konec; špička: h. dýky, meče, oštěpu, kůlu bodec; h. skaliska; h. listu…

hrotek

, řidč. hrůtek, -tku (6. mn. -tcích), hrotík, -u (6. j. -u, 6. mn. -cích) m. 1. zdrob. k hrot; špičk…

hrůtek

v. hrot