hrabavý příd. 1. k hrabati: h. kůň často hrabající; zeměd. h-á drůbež rozhrabávající půdu při hledání potravy (kur domácí); zool. h-á končetina uzpůsobená k hrabání (např. u krtka); h-é nohy slepice; krab h.; vosa h-á; ještěři h-í *2. hrabivý, mamonářský: to je podšitý horák, zchytralý, h. (Rais) *3. neobratný, nemotorný: h-é posunky; h-á chůze