hrabivý příd. nemírně hromadící majetek; chamtivý, hamižný, mamonářský: h-í kořistníci; h. úředník; h-é ruce burziánů; h-á zvůle, zištnost; → přísl. hrabivě: h. skupovat, co se dá; → podst. hrabivost, -i ž.: pudová h. měšťanstva