hravý příd. 1. k hráti 1; rád, často n. stále si hrající: hravé kotě, dítě 2. lehký, snadný: h-m způsobem něčeho dosáhnout snadno; h-á konverzace zábavná; → přísl. zprav. k 2 hravě: h. se učit; h. něco získat; → podst. hravost, -i ž.: dětská h.; – h. inspirace, obraznosti