hrdlička, -y (2. mn. -ček) (*hrdlice, -e, nář. hrdla, -y, Rais) ž. pták příbuzný holubu, typický svým voláním (cukrováním): párek h-ček; smála se jako h.; milovali se jako dvě h-y něžně, přen. (o mírné, něžné dívce n. ženě:) všecky byly h-y proti panně Aleně (Jir.); zool. rod Streptopelia: h. divoká; h. zahradní; → příd. přivl. hrdliččin: h. zval ku lásce hlas (Mácha)