hrobař, -e m. (hrobařka v. t.) 1. kdo kope hroby a pohřbívá mrtvé; hrobník; ♦ expr. h. mu bere míru, co nevidět bude h-ův brzy zemře; ob. expr. utéci h-i z lopaty vyléčit se z těžké nemoci 2. expr. zhoubce, ničitel: h. svobody, myšlenky