hrobník, -a m. (6. mn. -cích) (hrobnice v. t.) 1. kdo kope hroby a pohřbívá mrtvé; hrobař; ♦ ob. expr. utéci h-ovi z lopaty vyléčit se z těžké nemoci *2. expr. zhoubce, ničitel, hrobař: h. svobody