hromový příd. 1. k hrom; znějící n. působící jako hrom: h-á rána; h-é mračno; h. rachot; h. potlesk, jásot ohlušující *2. ohromný, veliký: h-á síla 3. mytol. h. klín, klínek, kámen kamenná sekerka z doby prehistorické pokládaná lidem za hrot blesku spadlý z nebe 4. h-é koření lid. název chřestu (Hol.); → přísl. hromově