hrozný příd. 1. působící, vzbuzující hrůzu, strach, odpor; strašný, děsný, hrůzný: h. čin, člověk; h-á příšera, podívaná, nemoc; je h-é na to myslit, to říci 2. ob. expr. velmi veliký; ohromný, nesmírný, náramný: stihlo ho h-é neštěstí; spustil se h. lijavec; mám h. hlad; je h-é horko; měla h-ou radost; → přísl. hrozně (nář. hrozno): pes začal h. výt; h. koulet očima; h-o zaklít (Jir.); – ob. expr. h. se rozčilil; je h. hezká nesmírně, velmi, strašně