huť, -ti, -tě ž. (často mn.) (mn. 1., 4. -i, -ě, 2. -í, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) (z něm.) 1. závod na výrobu kovů a jejich slitin z rudných a kovových surovin a na další jejich zpracování v polotovary a výrobky: železářská h. železárna; elektrifikace hutí; Nová h. Klementa Gottwalda; Nová Huť jm. několika obcí v Čechách a na Moravě 2. závod, v němž se vyrábějí základní sklářské výrobky určené k dalšímu zpracování: sklářské hutě 3. dílna někt. uměleckých řemesel: mozaikářská, kovolijecká, kamenosochařská h.; hist. stavební h. Petra Parléře