hubený příd. 1. mající na těle málo tuku, masa; slabý (op. tlustý, tučný): h. hoch; h-á postava; h. jako louč; h. obličej; h-á lýtka; h-á kráva, koza 2. skrovný, nevydatný, nevelký, nepatrný, slabý: h-á strava; h. oběd; h. váček s málo penězi; h-á peřina málo nacpaná; h-á knížka tenká; h. příděl; h. plat; h-á odměna; h. výsledek; h-á literatura nečetná; h-á políčka neúrodná; sedm hubených let (bibl.) neúrodných, kdy je nedostatek; bot. oves h.; ostřice h-á 3. obsahující málo tuku n. jiné hodnotné a podstatné složky: potrav. h. sýr vyrobený z odstředěného mléka; zeměd. h-á půda s nedostatkem rostlinných živin; stav. h-á (cihlářská) hlína s malým množstvím jílu; h. beton obsahující málo cementu; → přísl. hubeně; → podst. hubenost, -i ž.