humno, -a s. (6. j. -ě, 2. mn. -men) 1. místo s upěchovanou půdou ve stodole k mlácení obilí; mlat: mlátit obilí na h-ě 2. též humna, -men s. pomn. obl. pozemek za stodolou venkovské usedlosti: chaloupka s kouskem zahrádky, dvorem a humnem; přijít humny; ♦ podzim už je za humny blízko; k tomu se nehodí člověk, který nevidí dál než za humna má malý rozhled; synové budou za humny v době, kdy začneme (Kub.) vzdáleni domova, ve světě; to je kousek cesty, to není za humny je to daleko; my o vlku a vlk za humny ten, o němž se právě mluvilo, znenadání přišel 3. místnost v pivovaru, kde se sladuje ječmen: h. se strojním obracovačem sladu; → zdrob. k 1 huménko, humínko, -a s. (6. mn. -ách): posedávat na h-u