humus, -u m. (6. j. -u, -e) (z lat.) zeměd. soubor ústrojných látek z odumřelých rostlinných i živočišných zbytků nashromážděných v půdě a půdu zúrodňujících; trouch: úrodný h.; zvyšovat obsah h-u v půdě; přen. minulost je h. přítomnosti živná půda; humusový, humusovitý (*humusitý, *humusní) příd. obsahující humus; humózní: kyprá h-á země; bramboříky vyžadují h-ou půdu; zeměd. h-ová půda obsahující více než dvacet procent humusu; → podst. humusovitost (*humusnost), -i ž.